Jméno: Antal Stašek
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Spisovatel píšící pod tímto pseudonymem patřil k významným představitelům českého venkovského realismu druhé poloviny devatenáctého století. Většina jeho románů se odehrává v kraji, odkud pocházel a kde většinu života žil, v Podkrkonoší. Jeho synem byl další významný český spisovatel Ivan Olbracht.
Život
Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, se narodil 22. července 1843 v obci Stanový nedaleko Jablonce nad Nisou. Pocházel ze starého selského rodu písmáků. Studoval gymnázium v Jičíně a později v Krakově. Po maturitě odešel na univerzitu do Prahy a vystudoval práva. Během studia působil rovněž jako učitel českého jazyka a dějepisu na českém dívčím ústavu. Po získání titulu doktora práv působil jako advokát v Kolíně, Roudnici nad Labem a Praze. Zde pronikl do společenského a literárního života, přátelil se například s Janem Nerudou.
V polovině sedmdesátých let devatenáctého století působil jeden rok jako soukromý vychovatel v ruském Petrohradu. Od roku 1877 bydlel v Semilech, kde působil nejen jako advokát, ale začal se zajímat i o politiku. Později se stal dokonce poslancem za Národní stranu, poté za Československou demokratickou stranu. Antal Stašek zemřel 9. října 1931 v Praze, kde od roku 1913 trvale žil společně se svým synem a spisovatelkou Helenou Malířovou.
Synem Antala Staška byl Kamil Zeman, slavný spisovatel píšící pod pseudonymem Ivan Olbracht. Jeho nejznámějšími knihami jsou například Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí, Žalář nejtemnější, Anna proletářka či Biblické příběhy.
Většina Staškových děl se odehrává v Podkrkonoší, snažil se zachytit poměry v tomto kraji, především nejrůznější sociální a národnostní problémy a naznačuje i možné způsoby řešení těchto problémů, například útěk k ideálním představám o životě, spiritualismu, anarchismu či utopickému socialismu.
Dílo
Blouznivci našich hor
Několikadílný soubor povídek z roku 1896, kde hlavním tématem je spiritualismus, který se v sedmdesátých a osmdesátých letech devatenáctého století začal v oblasti Podkrkonoší objevovat, s tím souvisí i označení blouznivci v názvu knihy. Spiritualismus neboli víra v duchy a příchod nového mesiáše byl v Čechách považován za určitou reformu víry, což se nelíbilo církvi. Jednou z povídek je povídka Pan Šimon, která líčí pestrý studentský život syna správce jednoho místního velkostatku.
O ševci Matoušovi a jeho přátelích
Román, který vyšel poprvé roku 1932, zachycuje události v revolučních letech 1847 až 1851. Hlavním hrdinou knihy je švec jménem Matouš Štěpánek, který je velmi impulzivní, odmítá poslušnost k vrchnosti, zároveň rád hrál divadlo, kde vrchnost různým způsobem zesměšňoval. Později se stal i pytlákem a pašerákem. Osudy této postavy sledujeme na pozadí revolučních událostí poloviny devatenáctého století, především v oblasti okolo vesnice s názvem Vránov.
V temných vírech
Dějové velmi bohatý třídílný román se odehrává v devadesátých letech devatenáctého století v severních Čechách. Hlavním tématem jsou národnostní a sociální problémy dělníků v textilní továrně řízené německým kapitálem. Ústřední postavou knihy je inženýr a snílek, který hledá cestu k sociální spravedlnosti. Za své sny a ideály ale platí nejen velmi těžkým životem ale také ztrátou milované ženy. V díle se objevuje nejen mnoho dějových zvratů, napětí, ale najdeme v něm i lyrické pasáže. Román vyšel poprvé v roce 1900.
Když hlad a válka zuřily
Soubor sedmi povídek, který vyšel roku 1924. Obsahuje povídky s názvem Tarantovo zlato, Návrat, Poslední noc, Poznání, Shledání a stejnojmennou povídku s názvem Když hlad a válka zuřily.
Z doby táborů
Antal Stašek psal příležitostně také poezii. Příkladem je sbírka epických básní s názvem Z doby táborů, která vyšla v roce 1884.
